Vzpomínáš... kolikrát denně mobil zapípal,
jak u srdce v tu chvíli hřálo,
a každý z nás věděl, že není sám,
štěstí nám přálo.
Vpomínáš... jak nás strašně bavil svět,
tys byl mým sluncem a já nebe,
nechtěli jsme vůbec dospět,
stačilo, že měli jsme navzájem sebe.
Vzpomínáš... na to co si mi šeptával,
jak za ruku ses se mnou vodil,
na rty tak sladce líbával,
byl na mě pyšný, se mnou se chlubil.
Vzpomínáš... na ty dvě slůvka lásky,
obrovské ticho a vůně lesu všude kolem nás,
na ty noční hvězdy - krásky,
jak rychle nám plynul čas.
Vzpomínáš... na ten polibek poslední,
jak z tváře si mi slzy stíral,
slíbil, že to přeboli,
ani nevíš, jak moc si tenkrát zalhal.
Vzpomínám... bolí to snad ještě víc,
po tom všem nestačí, že lituji,
krom tvé lásky nechci nic,
snad abys věděl... STÁLE TĚ MILUJI!